Stavební deník

Jak vést stavební deník  a jednoduchý záznam o stavbě je  uvedeno v příloze č. 9 (dříve č.5)  vyhlášky č. 499/2006 Sb., Vyhláška o dokumentaci staveb.

Kdy se vede stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě je uvedeno v § 157  zákona č. 183/2006 Sb. Stavební zákon:

(1) Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby; u ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. f) až j) a n) a písm. l), m), o) a p) postačí jednoduchý záznam o stavbě.

(2) Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát podle § 117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle zvláštních právních předpisů.

(3) Po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi.

Radon

Dle §6, odst. 4, atomového zákona 13/2002 Sb., ve znění dalších předpisů platí:

Ten, kdo navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi (odkaz na vyhlášku MMR, kde jsou definovány obytné a pobytové místnosti) nebo žádá o stavební povolení takové stavby, je povinen zajistit stanovení radonového indexu na pozemku a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Pokud se taková stavba umísťuje na pozemku s vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Podmínky pro provedení preventivních opatření stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení.

V odst. 7.5 ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží je uvedeno, že  asfaltové pásy s kovovými výztužnými vložkami nesmí být použity jako jediný materiál protiradonové izolace. Například Foalbit AL S 40 nesmí být použitý samostatně, ale jen v kombinaci s dalším asfaltovým pásem typu S.

Zabudování  oken a dveří

Obvodový plášť

Od dubna 2014 je v platnosti ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování. Norma vychází z původní TNI 74 6077, která byla v platnosti od roku 2011. Tato norma obsahuje řadu důležitých pravidel, jejichž respektování je podmínkou úspěšně provedené montáže otvorové výplně (provedení stavebního otvoru, poloha pevných a distančních bodů, rozmístění kotevních prvků, utěsnění připojovací spáry, atd.).

Zejména připojovací spára bývá nejslabším článkem zabudování otvorové výplně do obvodového pláště. Doporučuji zavázat zhotovitele ve smlouvě nebo zápisem do stavebního deníku k dodržování ustanovení této technicko-normalizační informace (TNI).

Vnitřní stěny

(1) ocelové zárubně

Profil zárubně se postupně od podlahy zaplňuje zdícím materiálem, který se zasouvá co nejvíce do profilu zárubně. Mezery mezi zdivem a profilem zárubně se vyplňují vápenocementovou maltou nebo stavebním lepidlem (u pórobetonových tvárnic). Páskové kotvy, které jsou uvnitř profilu zárubně se při zdění příčky odehnou a zazdí do spár. Je nepřípustné „zazdívat“ ocelové zárubně do montážní pěny. Tento nešvar, který urychlí proces zabudování, má negativní vliv na stabilitu zárubně při jejím používání. Ve styku omítky s ocelovou zárubní budou znatelné trhliny.

(2) obložkové zárubně

Na dveřní křídlo 80 je nutný stavební otvor o šířce 90 cm a výšky 202cm s tolerancí cca ± 1 cm. Jelikož montáž obložkových zárubní se provádí zcela čistě a bezprašně po dokončení všech malířských, obkladačských a podlahářských prací doporučuji, aby stavební otvor byl vyomítaný alespoň hrubou omítkou.

Upozornění: Pokud máte v jednotlivých místnostech rozdílné podlahové krytiny, pamatujte, že vzájemný kontakt podlah má být pod dveřním křídlem.

Podlahy – vlhkost podkladní vrstev

Kalcium-karbidová metoda měření vlhkosti s možností přímého odečítání vlhkosti v %. Přesná a odbornými znalci uznávaná metoda měření pomocí přístroje CCM.

V tabulce 8, ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení, je uvedena nejvyšší dovolená vlhkost podkladu v hmotnostních procentech v době pokládky nášlapné vrstvy:

Nášlapná vrstva	Cementový potěr	Potěr na bázi síranu vápenatého
Kamenná nebo keramická dlažba	5,0%	0,5%
Lité podlahoviny na bázi cementu	5,0%	Nelze provádět
Syntetické lité podlahoviny	4,0%	0,5%
Paropropustná textilie	5,0%	1,0%
PVC, linoleum, guma, korek	3,5%	0,5%
Dřevěné podlahy, parkety, laminátové podlahoviny	2,5%	0,5%

V případě, že součástí podlahy je systém podlahového vytápění, musí být požadavek na nejvyšší dovolenou vlhkost u cementového potěru snížen o 0,5%, u potěru na bázi síranu vápenatého o 0,2%.

Nejrychlejším způsobem  jak se zbavit zbytkové vlhkosti je tzv. nátopný režim. Jde o režim, kdy se po procesu zrání zapne podlahové topení, 5 dnů se postupně podklad zahřívá až na maximální teplotu. Tato teplota se udržuje po dobu 7 dnů a následně se snižuje vytápění až na minimum. Po dobu  24 hodin se nechá topení vypnuté a následně se změří vlhkost CCM přístrojem. Celý proces dle nátopného diagramu  trvá cca 30 dnů a je velmi důležitý. Nátopný režim obvykle provádí firma instalující topení, v souladu s pokyny dodavatele podlahové nášlapné vrstvy.  Po zkoušce musí být vystavený protokol, kde jsou zaznamenané naměřené hodnoty.

Vápenné výkvěty – častá estetická vada betonových výrobků a cihelného režného zdiva

Hlavní příčinou vzniku výkvětů je přítomnost nadbytečného množství vody (zabudováním, vzlínáním, z atmosféry). Je nezbytné provést taková opatření, aby se zamezilo jejímu negativnímu působení. Bez přítomnosti nežádoucí nadbytečné vlhkosti v konstrukci je vznik výkvětů prakticky nemožný.

Příčiny:  zvýšená vlhkost,  přítomnost  oxidu  vápenatého, oxid uhličitý ve vzduchu

• CaO – oxid vápenatý
• H₂O – voda
• CaO + H2O  = Ca(OH)₂ – hydroxid vápenatý
• CO₂ – oxid uhličitý
• CaCO₃ – nerozpustného uhličitanu vápenatého (vápenný výkvět)

Chemická reakce:

CO₂ + Ca(OH)₂ ————-  CaCO₃ + 2 H₂O

Následky: estetická vada, která nemá  vliv na mechanické vlastnosti výrobku, způsobená technologickou nekázní při realizaci. Lépe ji předejít, ale dá se i odstranit.